Kdy jindy se ozvat než když je vám dvacet.
8 let si pěkně hniju.
I když začátky byly ještě nádherný oproti tomu co je teď.
Záměrně jsem se celýmu blogovýmu světu vyhýbala. Nechtěla jsem psát ani nic číst. Nechtěla. Můj chorý mozeček si moc dobře uvědomoval že když je tak šťastně zamilovaný a tráví většinu času jenom se svým milovaným, že by se neměl chovat tak jak se chová.
Vždyť i kámoška si myslela že je všechno O.k jen díky tomu že přišla láska.
Opravdu si myslíte že je to tak povrchní?.(povrchní myslím jako na povrchu).
Nejde o lásku o sex o kámoše o rodiče o peníze o zdraví o krásu o lepší pocit.
Chápete to?
To že mám ho, to že si to bez něho nedokážu už představit, to že vím že mňa má rád aj když ví jak to se mnou je, i když neví všechno, to že je tak strašně podobnej, to nic nemění na tom, že bych luskla prsty a byla usměvavá holka.
Může mě milovat jak chce, můžu ho milovat jak chci, ale stejně budu nenávidět tenhle svět a sebe na tomhle světě ať už to bude jakkoli. Ať už budu jakkoli šťastné všemi směry. Nemám si na co stěžovat. Nemám.
A já si nestěžuju na to co mám a co bych mohla mít.
Já si stěžuju na to co mám, co nechci, a co jsem se nikdy neprosila. Neprosila jsem nikoho abych musela žít. Neprosila jsem nikoho abych spadla do sraček. Ale spadla. A snažila jsem se dostat ven. Snažila. Snažila víckrát. Snažila. A už se prostě snažit nebudu a dožiju s pocitem jak to všechno kolem sebe nenávidím a vlastně miluji.
všechno nejlepší.
chloecandoit | 
_Miss*Perfection_ | 
Zlato Tobě už je 20? Tak to gratuluji.. přeju Ti všechno krásné na světě.. z článku jsem usoudila, že jsi stále zadaná.. což ti nesmírně přeju, nám to s Míšanem taky jde.. Depky přepadají i mě a vztah je také neovlivnil.. ale přece jen mám pocit, že mám alespoň "něco".. On mi pomáhá sem tam zapomenout (jak ty říkáš) na můj chorý mozeček.. :) Jestli budeš zase psát pravidelně, tak se těším na další článek ;)