Ano.

Všichni je milujeme, chceme je a věříme že je změníme. A mezitím si užijeme drama, který sice tvrdíme že nechceme, ale přitom nás to baví a milujeme to. Ano. Jooo máme "špatnýho kluka", rodiče nám ho neschvalují a my se válíme v dramatu a dalším dramatu, než si vlastně uvědomíme, že ho už nechceme. A pak pláčeme a pláčeme a zase dokola.

Nebo si taky můžem najít kluka, který sice jako bad boy vypadá, ale ve skutečnosti je to větší holka citlivá než my samotné.

A heč toho jsem si našla já. A už jen proto že vydrží všechny ty dramata a na konci dne mě stejně s radostí obejme, ho budu vždycky milovat.

Heč heč.