bojuj.sám za sebe. - Články

you´re always scared.

Mon, 23 Apr 2012 16:15:54 +0200

Faii má půlroční vztah. Skoro sedmi-měsíční.

Samochvála smrdí.

On?

Je všechno co jsem kdy chtěla mít.

Zrzek (oj nebojte nejde mi o vzhled ale je to hezký já vždycky chtěla zrzka).

Upřímnej.Kupodivu pravdomluvnej,někdy až moc,ale o to je to vtipnější.

Vtipnej.

Smutnej.

Naoko veselej.

Zranitelnej.

Křehkej.

Navenek strašnej tvrďák-vtipálek.

ťuňta.taková miška!

A já?

Já se nezměnila.

Nic se nezměnilo.

Sračky.Nádech.Výdech.

Den.Noc.

Poslední nadechnutí pak jich přijde dalšich milion.

Ztracená.

Znechucená.

Vystrašená.

Nervózní.

Nevím jak to vyjádřit.

Kdyžtak si přečtěte článek z mých dvacetin.Je to stále stejný.

Opravdu má ještě cenu v každém článku zmiňovat jak je mi líto že jsem tu zase tak dlouho nebyla?

Každý máme svý důvody.

Já prostě neměla o čem psát.

Maximálně tak o tom že jsem šla na záchod a dala mu dárek.Stejně jako každý den.

Perfect Sense/Evan McGregor

Mon, 23 Apr 2012 15:41:58 +0200

Film který mě nedávno hodně zaujal.

Možná proto že Ewan je pro mě jeden z nejnádhernějších herců.(Ano tento film jsem si vybrala díky němu,ale snad každý pochopí že jen kvůli němu se mi nelíbí,Star Wars v kterých hrál jsem nikdy neviděla ani se na ně dívat nebudu jen proto že tam hraje)

A k tomu nádherná Eva Green.

Taky by mne nenapadlo že by se mi film o zkáze lidstva,kterých je tu už mnoho a mnoho ještě bude,mohl líbit,ale opravdu se mi líbí.

Velice.

Možná proto že to není jenom o zkáze.

A ta hudba k tomu --- Max Richter.

A další film s Ewanem,ano který jsem taky nedávno viděla jsou Začátky/Beginners.

Na csfd píšou že je to komedie,tak trochu ano,tak hodně ne.

Nádhernej film.

Ovšem pro pořádně vyspané a čilé.

Jinak hrozí usnutí.

A s nádhernou herečkou k Ewanovi.

Miluju Ewana.Možná taky proto že i můj Cook/ne Cook vypadá jako Ewan.:)

dvacet.

Wed, 04 Jan 2012 01:19:41 +0100

Kdy jindy se ozvat než když je vám dvacet.

8 let si pěkně hniju.

I když začátky byly ještě nádherný oproti tomu co je teď.

Záměrně jsem se celýmu blogovýmu světu vyhýbala. Nechtěla jsem psát ani nic číst. Nechtěla. Můj chorý mozeček si moc dobře uvědomoval že když je tak šťastně zamilovaný a tráví většinu času jenom se svým milovaným, že by se neměl chovat tak jak se chová.

Vždyť i kámoška si myslela že je všechno O.k jen díky tomu že přišla láska.

Opravdu si myslíte že je to tak povrchní?.(povrchní myslím jako na povrchu).

Nejde o lásku o sex o kámoše o rodiče o peníze o zdraví o krásu o lepší pocit.

Chápete to?

To že mám ho, to že si to bez něho nedokážu už představit, to že vím že mňa má rád aj když ví jak to se mnou je, i když neví všechno, to že je tak strašně podobnej, to nic nemění na tom, že bych luskla prsty a byla usměvavá holka.

Může mě milovat jak chce, můžu ho milovat jak chci, ale stejně budu nenávidět tenhle svět a sebe na tomhle světě ať už to bude jakkoli. Ať už budu jakkoli šťastné všemi směry. Nemám si na co stěžovat. Nemám.

A já si nestěžuju na to co mám a co bych mohla mít.

Já si stěžuju na to co mám, co nechci, a co jsem se nikdy neprosila. Neprosila jsem nikoho abych musela žít. Neprosila jsem nikoho abych spadla do sraček. Ale spadla. A snažila jsem se dostat ven. Snažila. Snažila víckrát. Snažila. A už se prostě snažit nebudu a dožiju s pocitem jak to všechno kolem sebe nenávidím a vlastně miluji.

všechno nejlepší.

pif paf!

Sat, 12 Nov 2011 20:14:46 +0100

Třese se mi celé tělo.Neustojím na nohách.Nevím co se děje.Jím.Možná tou trávou.Možná těma sračkama.Kdoví.Nikdo.Třeba konečně umřu.

Jde se ven.

Kam?

Kdoví.

Hlavně že mám trávu.

Hlavně že nemusím pít.

Tráva.

Cigarety.

Dneska si nebudu hrát na tu usměvavou holčičku.

Stop sebeničení.

Stop hrání si na něco.

Poďme ukázat tu pravou tvář.

Nebudu si hrát na to co nejsem.

Jsem unavená.

Víc než kdykoliv předtím.

Ale to jsem vždycky.

Kam až tohle dojde.Kdoví?.Uauauauu.

Je snad zbytečné se neustále omlouvat za mou nepřítomnost.

Né že by nebyl čas.Toho je až moc.

au.

Mon, 24 Oct 2011 23:57:58 +0200

Co se děje?

Asi nic. Nic nového pod sluncem.

Projížděla jsem články co jsem zde doposud napsala a za všechny bych si vylískala.

Takhle to vypadá že jsem vážně stupidní člověk že?

Furt si jenom stěžuju. Na všechno. Na všechny. Na mě. Na můj chorý mozeček.

Ale je chorý? Nebo si jenom přeju aby byl? Vážně můžu být tak zvrácená abych si libovala v tom cítit se tak pod psa?

Vážně je možný abych byla 2x?.Aby si jedna strana uvědomovala,ale ta druhá ji přesvědčila o opaku?

Proto se to ve mě tak bije? Nebo kurva proč?

Proč se kurva ti lidi všemu tak úsmívaj? Čemu se smějou? Co je tak zpičeně vtipného na tomhle světě?. Co?.Vypadl vám snad zub,nebo co?

Nejde a nemůžu to zastavit.

Nemůžu.

Nechci.

Zastavte to!

Vypněte to někdo!.Já už nechci myslet,přemýšlet,vzpomínat,myslet,přemýšlet,neustále myslet.Zastavte to prosím!

Už mě nebaví se přetvařovat jak je všechno happy. Když pro mě to happy není. Nebaví mě to před ním. Ale musím,musím,protože když to nedělám,když se chovám tak jak chci je to ještě horší. On to nikdy nepochopí,stejně jako nikdo jiný,nedokážu to vysvětlit,nikomu a nikdy. A ani nechci. Nechci mu to vysvětlovat. Já s ním vlastně ani nechci být. Nechci. Prostě nechci. Nechci. Stanu se závislá a pak co?. Pak to prostě všechno zase skončí a já si budu moct vymáchat svůj mozek v záchodě abych se totálně nezbláznila!. Mám ho neuvěřitelně ráda. Miluju když sem s ním.Ale tohle mi za to nestojí vážně ne. Nechci slyšet ať se snažím. Já se snažím. A moc. A moc,protože ho mám moc ráda a nechce se mi to jenom tak ukončovat. Ale lepší teď než potom.

Já prostě. Momentálně teď. Nesnesu ani samu sebe. Natož tak ještě někoho jiného. Je mi jasné že s ním stejně budu dál,že to neukončím, na to je mi s ním moc dobře.

ALE KURVA!

Ať to ukončí on,prosím,prosím,prosím.

Dostávám se do větších sraček.

Všechno se to valí. Nemůžu dýchat. Nemůžu nic. Nechci. Nechci. Nechci dýchat.

Prosím.

Já už se nechci víc znechucovat. Víc se nenávidět. Víc se štítit sama sebe.

Já chci být ta holka co řeší v kolik má vstávat aby si upravila vlasy. Jakou zvolí rtěnku. Co si poslechne za hudbu. Za co utratí peníze.

Prosím.

prosím.

Už to vypněte.

Někdo.

Vím. Pomož si sama. A taky že si pomůžu. Až najdu sílu. (Ne že bych se zabila,jenom vyhledám lepšího psychologa,na kterého ovšem nemám peníze,takže buď počkám až se zblázním a dostanu se tam sama,a nebo si počkám do té doby než si budu vydělávat a na pokraji zoufalství si ho zaplatím sama)

(VÁŽNĚ SE TU NENAJDE NĚKDO KDO BY MĚ ZA TY MOJE KECY CHTĚL OCHOTNĚ ZABÍT?)

chňa.

Fri, 21 Oct 2011 00:48:45 +0200

Chňa.

trapko!

Spláchni se do záchodu.

ještě před tím se vymáchej v těch krásných sračkách.

nikdy nepochopíš co ostatní chápou.

a oni nikdy nepochopí tebe.

ale k čemu ti to je když je potřebuješ.

otřískaj si hlavu o chodník.

upadni ze schodů.

už kurva něco udělej.

zpět.

Tue, 18 Oct 2011 00:45:19 +0200

Připadá mi to jako věčnost co jsem naposled psala.

Připadá mi, že se událo moc věcí než bych dokázala unést.

Ze začátku bych se chtěla všem omluvit za svou neaktivnost, za neodpovídání, za neozývání se.

Všem.

Nechtělo se. Nemohlo se.

Vlastně se mi nechce ani teď ale někdy to stejně budu muset ze sebe dostat.

I když vlastně ze sebe nic asi nedostanu, ne to co bych chtěla,ale považujme za pokrok že píšu.

i když o ničem.

Výlet do Anglie se konal.

Nakonec z toho byl týden a něco.

Dokonalost. Nevědět kde spát. Ulehnout konečně do postele po celém dni stráveném taháním těžké krosny na zádech a hledáním střechy nad hlavou.

památky.

nechutné obchody.

různorodost lidí která přestala šokovat po pěti minutách protože to ani jinak nešlo.

ochota druhých pomoci.( i když jenom z blbou radou na cestu)

automatická omluva při vražení. (i když je automatická potěší)

vrátím se tam.

jenom našetřím peníze a práci si najdu předem.

S Cookem se to má tak.

Chodili sme na stejnou základku. Byl v jiné třídě. To jsme se ani nezdravili,nevnímali. V osmnácti začala má povolená éra chodit do hospody. Po ní přišlo užívání si s kluky. A on byl první. (Nespala jsem s nikým,podotýkám že jsem si jenom užívala). Přerušeně s ním přerušeně s jinými. Před dva a půl měsíci už jenom s ním. Všichni říkali že spolu chodíme, i když sme spolu nechodili,jenom se tak o víkendu chovali. Pak se vyspal s jínou. (kdo by se mu divil).

Abyste pochopili on prostě je takový a nemyslím si že by mi mohl být věrný,mám takový pocit,že není takový typ,i když mi tvrdí že když má rád tak je,ale kdoví,každopádně bych chtěla zdůraznit,že i kdyby mi byl nevěrný tak mi to nevadí,protože vím jak to myslí,chápu ho,vidím to prostě v něm,ale nedokážu to vysvětlit.

Blížila se Anglie,přestala jsem si s ním užívat,a dala mu možnosti. ať si vybere co chce. jestli si užívat dál nebo toho nechat nebo co. A on že mě má rád a že chce být jenom se mnou. a tak sme spolu. skoro tři týdny. a mám ho moc ráda.a vidím na něm,že mě má taky rád. a to mě děsí.

to nemůže.

prostě ne.

a tak se mi to chce ukončit.

a vidím jak moc sme si podobní.

zničení.

a to mě děsí ještě víc.

stahuju se dolů.

on mě nestahuje on v tom nehraje roli.

to jenom můj mozek teď přemýšlí nad věcmi nad kterými nepřemýšlel.

teda přemýšlel a hodně.

ale teď ještě víc.

a to jsem si myslela že to víc nejde.

Asi se začnu ozývat častěji aby to dávalo smysl i mému mozku. tohle totiž ani já nechápu.

na přání píšu.

Wed, 21 Sep 2011 22:13:33 +0200

Mohla bych psát každý den. Moje hlava má milion milion myšlenek. Zmůžu se maximálně na zachumlání do peřiny. Pak třesu se svým tělem abych se nezbláznila a přemýšlím nad těma milionama běžnejma věcma které bych měla udělat, jen kdybych byla schopná se zvednout a jít to udělat.

Nechutnost.

Mňamka!

Kručí mi v břiše.

A to mám jít na "rande".

Dobře neříkejme tomu rande, jde se na pivo, ale u nás to tak považovat můžeme.

Bude to trapné,třasavé ruce, neustálá kontrola, trapné ticho.

Ale co byste neudělali proto abyste dotyčného viděli že.

My hloupé.

Já hloupá.

Asi se zblázním. Kolikrát si říkám že by to bylo lepší. Že by se to alespoň někam posunulo.

Něco cvaklo.

Ale dneska je mi fajn. Příjemně mi hrabe, zpívám si, tančím si. Hodinu a půl se chystám /a to se prosím pěkně nemaluji ano/ tak jenom doufám že se někam půjde. /cha cha/.

Přečtěte si Říši snů od Remarque to jest můj důvod dnešního čučení do nebes a přihlouplýho pousmívání.:)

jen tak vítr kolem vál.

Thu, 15 Sep 2011 12:07:35 +0200

Jaj.Musím se smát tomu jak jsem komická.

Co se týče ono chlapce, kterého označuju za dvojče Cooka. Je zvláštní kolik věcí si člověk z-ničeho-nic uvědomí. Já vlastně ani nechci aby mě měl rád. To by ještě mohlo znamenat že spolu budeme mít něco jako "vztah" a ta představa ve mě vyvolává jenom jedno velké fuj. Stačí když to vidím kolem sebe a je mi zle. Taky mi došlo že nemusím vymýšlet žádné plány jak s ním nepařit, ale prostě a jednodušše s ním pařit přestanu. To je mi ale myšlenka. Jsem to ale chytrá slečna. A zdůvodňovat mu to vlastně taky nemusím.

Já ho mám ráda.

On mě má asi taky rád.

Ale já víc.

A vysvětlujte mu že ste pošuk, kterého asi nikdy nepochopí.

Takže tak. Na co se srát.

Co se týče Anglie.

Odjezd 5.října.

Příjezd bude překvapení ale je to dřív než jsem čekala.Takže jedu spíš na takový dýl-než-měsíc výlet. Ale máme zařízené ubytování. Nebo spíš víme kam se máme jít zeptat, kde nás ubytujou.

Bude to zajímavé.

Jinak někdy se třesu celý den a nemůžu to zastavit a připadám si jako ti staří lidé kteří za sebou mají těžký život.

Nekoukám na sebe na nic nekoukám.

Šla bych se vyblít pokaždé když mě něco napadne.

Ale jinak se mám fajn.

Někdy vám popíšu své myšlenkové pochody. Myslím že by to mohlo být hodně zábavné. Neboli trapně puberťácké.

naser si.

Tue, 13 Sep 2011 22:01:17 +0200

Nemůžu.

Už prostě ne.

Mám hlad a půjdu se najíst.

Před chvilkou jsem došla z jednoho piva.

A byli z toho tři. A tráva.

A i když pro každého jiného by to bylo málo, pro mne je to až moc.

Tedy až moc, abych zase všechno zkazila.

Jsem trapná, když jsem opilá.

Mluvím trapně když jsem opilá. A oni to vědí. Vážně.

Měla jsem chuť to ukončit. Měla. Tak jsem mu nakecala že si teď "užívám" s někým jiným. Nevěřil mi. A to skoro den a půl to vypadalo že mi bude věřit. Po tomhle. Už ví že jsem mu kecala. A zase jsem si uletěla. A zase budu čekat do víkenud, a zase mi nenapíše aniž by chtěl, a zase mi nenapíše do té doby dokud nebude 23:00 v pátek večer a já se neobjevím v naší oblíbené hospodě a on se bude divit kde jsem.

Mám ho ráda až moc.

Až víc než bych chtěla.

A to bolí.

protože vím že on mě tak nemá rád.

jako nikdo nikdy neměl.

bolí to.

a přitom toho prostě nemůžu nechat.

obzvlášť když se napiju.

zní to smutně.

přitom je to vlastně tak strašně moc trapný.

ale napsané to vždycky zní jinak.

cook.

Tue, 06 Sep 2011 01:12:30 +0200

Max Richter - On The Nature of Daylight.

(nádherná píseň)

Našla jsem svýho Cooka. Je mu povahově neuvěřitelně podobnej a herci Jackovi jak-by-smet.

Akorát v mém případě já jsem Cook a on je Effy. Jen ještě nenašel svou slečnu Freddie.

že já kráva se vždycky musím zamilovat do těch správných lidí.

Možná že jsem neměla přestat chodit k psycholožce.

Ona mi sice podle mne nijak nepomohla.

ale

Možná jsem nikdy neměla dopustit abych to nechala zajít tak daleko.

Tam kde už sama nevím jak zpátky.

můžu si za to sama.

a to vím.

Jen bych chtěla začít úplně od znova - od mala.

že já kráva nezůstala šťastná.

proč jsem se tak zničila?

KRÁVO!

dusím se vlastníma zvratkama který nechcou ven. a řvu jako pominutá puberťačka. /kterou stále ještě jsem/

/zvratkama z nechutnosti ze sebe samé - ovšem nemá to nic společného s "papáním" nýbrž s mým "mozečkem"/

really fucking hungry.

Fri, 02 Sep 2011 18:54:40 +0200

píšu píšu.

Co bych vám psala.

Jsem ze sebe unavená. Jsem unavená z toho jak si neustále na něco stěžuju. Jak se neustále plácám ve svých sračkách a ne a ne se zvednout a začít bojovat. Nepotřebuju vyhrát žádné velké soubouje, nepotřebuju nic, chci jenom volně dýchat.

A stejně se nesnažím. A místo toho se plácám a plácám a plácám. Tak už kurnik bojuj slečno, nic nepřijde jenom tak.

Můj odjezd se blíží. Nemám ubytování. Nemám práci. Ale odjedu. I kdybysme s kamarádkou měli žít dva měsíce pod mostem. /ovšem nějaký čas na zařizování těhle věcí ještě mám/

Jo a stihla jsem se zamilovat. A stihla jsem i zakročit. On by to možná i myslel vážně že mě má rád. Ale já odjedu. A vím že on by nečekal ať si říká co chce. On ne. On není ten typ.

Taky mne tak napadlo. Nevím jak často a jestli vůbec budu mít přístup k internetu. Ale kdyby někdo chtěl. Pošlete mi vaši adresu na mail. A já vám /až ji budu vědět/ pošlu tu mou do Anglie. Nebo vám napíšu z Anglie jako první až si nějaký ten domov najdu.

fai.i@seznam.cz

jop.

Fri, 19 Aug 2011 18:06:03 +0200

Ani sama nevím proč jsem se tak dlouho neozvala.

Ale jsem stále tady a stále stejná.

Poslední dobou bych mohla zažívat něco moc krásného, kdyby se mi do toho stále nevrážel můj zvrácený mozeček, nebo mé milované zážitky z minulosti.

Ale bojuju s nimi. I když čím víc se snažím tím je to horší. Ale stále doufám že nastane zlom. A pokud ne, v září až odjedu do Anglie, se už snažit nebudu muset, takže to za zkoušku stojí.

Miluju vás.

A nádherná mladá slečna s nádherně přezpívanou písničkou tady.

Adrien Brody.

Fri, 05 Aug 2011 19:07:52 +0200

Poprvé jsem si ho všimla ve filmu Pianista. Ne jen že miluju ten film. Ale taky jsem se tam zamilovala do něj. Nevím proč, ale lechce mi svým vzhledem připomíná Franze Kafku, i když si moc podobní nejsou.

Poté co jsem u KayaSC. četla o výzkumu Standforské věznice jsem si stáhla film The experiment což je sice novější verze o tomhle výzkumu, ale hraje v ní Adrien (ano jsem to ale puberťačka pubertální).

Jo a do třetice bych doporučila Svěrací kazajku kde hraje i mimo jiné Keira Knightley a ten její opilecko-zmalovaný obličej je k nakousnutí.

Nevím proč, snad proto že to Adrien má moc rád, vždycky hraje takový ty utrápený mučednický role.

Možná právě proto ho miluju.

Možná jenom pro ty jeho očička.

Možná jsem prostě povrchní.

Samozřejmě tyhle tři jmenované filmy nejsou dokonalé jen díky Adrienovi, ale je úžasné když váš oblíbený herec hraje ve filmu, který vás zároveň nadchne i svým příběhem.

Tady kdyžtak na stáhnutí.

Pianista

The experiment

Svěrací kazajka

Vše je to s českým dabingem.

(a ještě bych chtěla poděkovat Zoe a KayaSC za to že mi poradili jak na ty odkazy tady v tom novém systému.).:)

odkazy.

Tue, 02 Aug 2011 23:29:14 +0200

poradí mi jak teď v tom novém systému skvělého blogu.cz vložím odkaz?

vložit/upravit odkaz tu mám.

když ale kliknu zadám adresu a napíšu titulek a hodím aktualizovat objeví se mi v článku celá internetová adresa bez titulku.

Polly.Scattergood.

Tue, 02 Aug 2011 22:37:52 +0200

(Untitled 27)

Suicidal tendencies,
Drink creative or deep
Autopilot
Love the music

Sick

I don't want to disappoint you, oh
Because you hold me, oh
Before I fall
You're my unconditional love
You're my eyes and you're my sunny days
But when my pen hit the paper
And try to mould and sculpt and shape her
And make her lovely
It wasn't good enough
It wasn't good enough
But when I can hear the paper
And try to mould and sculpt and shape her
And I try to love it
But it still hurts to touch
It still hurts to touch

And it hurts to touch
And it hurts to touch
And it hurts to touch
And it hurts
To touch

Ještě tuhle slečinku moc neznám.Vím že je z Londýna.A vím že má užasné cédé.

jaj.

Fri, 29 Jul 2011 00:29:50 +0200

Nemám absolutní ponětí o čem tento článek bude. Jediné co vím je, že mám chuť psát a tak teda píšu.

Poďme na chvilku předstírat že všechno je kouzelné. Že se mi daří ve všem na co šáhnu. Že jsem. Že jsem šťastná.

Je až neuvěřitelné o čem můžete mluvit, o čem psát, co všechno se dá probírat, ať už jakoukoliv cestou.

A je příliš neuvěřitelné jaké reakce může vyvolat sebemenší výmysl člověka. /teď nemluvím o ničem konkrétním/ ale jen si to vemte. Kdybych na nějakých velice frekventovaných stránkách jen třeba naznačila že prezident Obama promluvil k celému světu s tím, že se blíží konec světa a nás zasáhne jiná planeta, která nás chce vyšoupnout z vesmíru, milion lidí by se obtěžovalo svým komentářem než by se zjistilo že to pravda není. Ti lidé by to věděli samozřejmě od začátku že něco tak nesmyslného nemůže být pravda, ale stejně by se obtěžovali, stejně by jim to hnulo žlučí, stejně by napsali pár řádek.

A tak možná i proto kupujeme všelijaký bulvární tisk. I když víme, že většina toho není pravda, stejně si v tom svou pravdu vždycky najdeme.

A pak už se jen koluje a koluje.

A tak nám třeba výjde že Amy Winehouse vlastně měla umřít podle předpovědi. Že umřela schválně ve 27 letech a to jen proto, že v tomto věku umírala většina slavných hvězd, které fetovali, či trpěli nějakými psychickými poruchami či depresemi, či vším možným.

Je to velice zvláštní jak si každý hledá jen to svoje. A jak tomu věří. A pro vlastní slepost vlastně ani nevidí.

Rozeznat zlo a dobro v dnešní době je téměř nadliský výkon.

Poznat správné lidi ještě větší.

Být spokojená - téměř nemožné.

Snažím se, aby mému chorému mozečku bylo líp. Snažím se překonávat.

Došla jsem k závěru že i vstát z postele je úspěch.

Upadám ještě rychleji než v době kdy jsem si ještě nic neuvědomovala.

Čeká mě dvoudenní mini festiválek.

Všichni se budou smát, jásat, skotačit, užívat si pohodové atmosféry.

A já budu ztěžka dýchat, ožírat svůj mozeček, a překonávat nekonečně posrané myšlenky, abych se bavila taky.

fňuky.fňuk.

Tue, 26 Jul 2011 00:07:42 +0200

Chtěla bych psát každý den. Času mám dost a myšlenek ještě víc.

Ovšem jediné o čem bych vám dokázala psát je pořád jedno a to samé.

Můj psychický stav se vůbec nelepší, i když jsem si jednu chvíli už myslela že jsem si dokázala vybudovat určitou obranu.

Každou noc usínám se zrychleným dýcháním a pocitem že se musím každou vteřinou začít dusit.

O víkendu jsem si užila jednu moc parádní akci v naší malé vesničce.

Když pominu ten moment, kdy se moje kamarádka snažila domluvit mému chabému mozečku že si ubližuje zbytečně až moc sám.

Musím jí to vysvětlit. Zrovna v tomhle případě si nijak neškodím, ale to ona neví.

/to že si zakalím s pár známýma klukama ještě automaticky neznamená že s nima lezu do postele / a to že je střídám je moje věc nikomu nic neslibuju a oni to tak i berou a ví o tom / a to že jsem opilá ještě neznamená že se vykousnu hned z každým když nechci tak to nedělám/

Přestala jsem chodit k psychologovi.

To že si ani po 4 měsících nepamatovala nic o mě, ve mě vyvovalo pocit nedůvěry a takovému člověku se prostě nesvěřím s něčím co jsem nedokázala popsat skoro nikomu.

/jediný člověk který mne vyslechl a tím myslím opravdu vyslechl je moje jedna moc úžasná kamarádka/

Začínám mít strach z Anglie a uklidňuju se tím že je to ten typický normální strach z neznáma.

I když vevnitř moc dobře vím, že takový strach jaký mám, normální není.

Chci létat.

A svobodně dýchat.

A zažít lásku. Bez toho aniž bych se musela obávat každého nadechnutí.

ale o to je na dlouho.

Nechápu proč sem vlastně slečny chodíte.

Nikdy jsem nepochopila lásku či ochotu či dobrosrdečnost ostatních lidí ke mně.

Nebo spíš nikdy jsem ji nedokázala příjmout a věřit jí.

Jednou snad.

A jednou snad poletím.

down.

Mon, 18 Jul 2011 23:19:35 +0200

Nemůžu nic.

Nemůžu spát, nemůžu dýchat, nemůžu mluvit.

Potřebovala bych nějaké pilule na uklidnění.

Ten neklid, strach, nervozita, hnus, je to neskutečné. Nereálné. Nemůžu o tom mluvit. S nikým.

Všem lžu jen proto aby se mi dýchalo líp.

Nedávno jsem se zkouřila od nějakého neznámého člověka.

Horší stav jsem ještě neměla. Doufám že už ani nikdy mít nebudu.

4 hodiny jsem seděla na studených schodech, třepala se o sto šest, nemohla pohnout očima a brečela jak malá kvůli všemu.

Naštěstí či bohužel mne jeden kamarád našel a dvě hodiny mne držel v náručí než jsem se uklidnila.

Hulit nepřestanu.

Chci klid.

A svobodně dýchat.

A zvládat dýchat bez potíží celý den.

Teď nedávno jsem viděla.

Fri, 08 Jul 2011 17:32:49 +0200

Welcome to the Rileys.

Kristen miluju. A ne kvůli Stmívání, ani kvůli dalším dílům této ságy, i když je mám pečlivě zkouknuté.

Ona je prostě nádherná. Jak nádherná ženská. Tak nádherně hraje. Má takový ten svůj specifický styl, který prostě žeru.

a tento film se mi hodně líbil.

Nenásilně drastický. Nádherný konec.

Zábavný park (úžo žúžo) taková pohodová komedio romantika. Opět s Kristen a do toho ještě Ryan Reynolds.

Tráva.Kolotoče.Kristen přímo k sežrání.

Hanna. Ano konečně jsem se na to podívala. První půlka filmu mne naprosto nadchla, ta druhá půlka i s koncem už mne bohužel jenom zklamala. Prostě nemám ráda až moc netradiční konce.

Hlavně nezávazně. Joo. Typická americká romantika. Ale stejně to bylo zajímavé a líbilo se.